V roce 1972 byl šachista Bobby Fi-scher na vrcholku kariéry. Jako devětadvacetiletý porazil v “zápase století” Borise Spasského a stal se mistrem světa. Byl miláčkem americké veřejnosti, finančně zabezpečený, šachovým světem považovaný za nedostižného génia schopného přehrát soupeře rozdílem třídy. Rychle však následoval strmý pád. Paranoidní excentrik, antikomunista, antisemita a postrach pořadatelů šachových turnajů se stáhl z očí veřejnosti a odmítl nastoupit k obhajobě titulu proti Anatoliji Karpovovi. Postupně pak upadl v naprosté zapomnění a někdejší obdivovatelé i odpůrci si na něj vzpomněli až poté, co v minulých dnech americký tisk zveřejnil, že FBI vedla léta složku na jeho matku. I tato drobná zpráva však stačila k nové renesanci zájmu o životní osudy bývalého šachového génia. Ten však již dlouhá léta nebojuje se soupeři, ale především sám se sebou.
Meteor na šachovém nebi
Bobby Fischer se narodil v roce 1943 Američance židovského původu a německému biofyzikovi Hansi-Gerhardtu Fischerovi, který rodinu záhy opustil. Malý Bobby vyrůstal v newyorském Brooklynu s matkou a sestrou. Jeho jedinou vášní se brzy staly šachy a mladý Fischer vyletěl vzhůru jako kometa. Ve třinácti letech se stal nejmladším mistrem USA, v necelých patnácti vůbec nejmladším velmistrem v historii šachu a jednou z jeho největších nadějí. Svých kvalit si však byl až příliš dobře vědom, a tak vedle brilantních partií přitahoval pozornost i arogantním…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 38 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
