Ne, nechystá se stvoření nové formy života, jak o tom referovaly nepřesné agenturní zprávy, přesto jsou zamýšlené experimenty J. Craiga Ventera a Hamiltona O. Smithe pozoruhodné a znepokojující. Problém nespočívá ani tak v pokusech samotných, jako spíše v tom, k čemu mohou vést v budoucnu – od uvolnění etických pravidel v celé molekulární biologii až po riziko vzniku nových biologických zbraní.
Oba vědci chtějí odstranit z jednobuněčného organismu Mycoplasma genitalium veškerý genetický materiál. Pak do buňky vpraví synteticky připravený chromozom. Nebude obsahovat všechny geny původní bakterie, ale pouze ty, o nichž předchozí výzkum zjistil, že jsou nezbytné k přežití a rozmnožování. Jde o něco více než polovinu původní genetické informace. Dokáže-li organismus s touto minimální sadou genů skutečně žít, bude jej pak možné snadno účelově upravovat vkládáním dalších genů.
Vložení genu do živé buňky není ničím novým, biologové to dovedou a běžně to dělají již řadu let. Ještě nikdo však nezkusil tak rozsáhlou manipulaci: odstranit z buňky všechny geny a nahradit je vlastní sadou. Pokud se pokus povede, nepůjde sice o novou formu života, ale o formu života částečně uměle reprodukovanou. I to je velký průlom.
Slova zaklínadel
Vkládání genů do existujících organismů je do značné míry hrou naslepo. Vědci jsou při tom v situaci člověka, který odposlechl slova v neznámém jazyce a dovede je vyslovit, nezná však všechna mluvnická pravidla.…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 37 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
