Zázrak se nestal, přišlo fiasko. Ministr financí Bohuslav Sobotka ve středu ohlásil „faktický konec“ privatizace Českého Telecomu. Co si o tom myslet?
Pro ministry je to velká blamáž, mají-li potupně odpískat obchod za 55 miliard. Svůj neúspěch si vláda zavinila sama: podcenila staré smlouvy s menšinovými akcionáři Telecomu, především s nizozemskou firmou KPN, jež jim zaručují právo prodat za stejnou cenu jako stát. A „faktický konec“ nastává proto, že stát ani vybraný kupec nemají na výplatu KPN dost peněz. Radovat se mohou manažeři firmy: zemětřesení na jejich pozicích se odkládá (vláda okamžitě vyhodila generálního ředitele Přemysla Klímu; patrně se radoval příliš). Třetí pohled mají tisíce velkých i malých podílníků Telecomu: na privatizační fiasko reagovaly firemní akcie prudkým růstem, ve středu o nebývalých 8 %. Proč? Akcionáři si oddychli nad tím, že Telecom nezíská vládou vybrané konsorcium německé Deutsche Bank a dánského operátora TDC (v České republice má pověst nevlídného a nesdílného vlastníka) a že firma se zatím nezbaví své nejcennější součásti, mobilního operátora Eurotel (jeho odprodej by byl po příchodu nových majitelů vysoce pravděpodobný). Hlavním důvodem pro nynější vzestup však byla informace, že Telecom by pod tlakem vlády mohl vyplatit na dividendách 32 miliard. Polovina této sumy by připadla státu, který naléhavě potřebuje peníze: s privatizačním příjmem se už najisto počítalo na stavbu silnic a bytů.
Majitelé…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 37 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
