Ministr práce Zdeněk Škromach nakročil k historické misi. Vyhlásil boj lidem, kteří neoprávněně berou sociální dávky. Pokud by měl úspěch, znamenalo by to vítanou úsporu ve státní kase. Je tady ale problém: podezření, že ministr blafuje. Že mu nejde o poctivý systém, ale o trest pro předem vybrané oběti.
Pozor, zneužití
Státní sociální podpora se loni vyšplhala na dvaatřicet miliard korun, což dvakrát převyšuje zdejší rozpočet na vysokoškolské vzdělání a čtyřikrát roční příděl na kulturu. Souhrnná suma za jedenáct sociálních dávek – od příspěvku na dítě, dopravu a nájemné přes porodné až například k pohřebnému – navíc stále stoupá. Od roku 1995 se zvedla o sedm miliard. Snahu o škrty v této kapitolce ohlásil ministr Škromach poprvé minulý měsíc. „Dávky jsou zneužívány žadateli o azyl, kteří si po roce najednou vzpomenou, že je potřebují, a dají si je vyplatit zpětně. Vzniklá škoda jde do stovek milionů korun,“ řekl novinářům. To vyvolalo otázky. O jaké „škodě“ je řeč? Čím ji opožděný výběr působí a jak ministerstvo zjistilo, že na vině jsou právě „žadatelé o azyl“? „No pokud někdo bere podporu třeba v Británii a rok nepotřebuje dávky, tak je asi nepotřebuje,“ říká k tomu ministr Škromach. „A pokud si za rok vzpomene, že je najednou potřebuje, je to zneužívání.“ Potíž je ale v tom, že ministr nemůže své odhalení podepřít žádnými čísly. „Zpětně jsme loni vypláceli zhruba…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
