Poslední aktuální zprávu z Balkánu představuje výsledek parlamentních voleb v Černé Hoře z neděle 20. října. Ten říká, že zvítězili stoupenci prezidenta Mila Djukanoviče. Černohorský verdikt je však třeba posuzovat v kontextu dění v Srbsku včetně tamních voleb hlavy státu, jejichž první a druhé kolo proběhlo na konci září a v polovině října. Jde totiž také o to, jak se bude dále vyvíjet budoucnost srbsko-černohorského soustátí alias Svazové republiky Jugoslávie.
Srbsko: znovu k urnám
Příběh prezidentských voleb v Srbsku vypovídá mimo jiné o tom, jak zůstat u moci bez podpory většiny voličů. Právě to se daří srbskému premiérovi Zoranu Djindjičovi. Na Západě oblíbený coby reformní pragmatik, doma zatracovaný pro bezskrupulóznost a podezření ze styku s mafiemi, opět vyhodil ze sedla jugoslávského prezidenta Vojislava Koštunicu. Ten sice v prvním i druhém kole voleb potvrdil, že za ním stojí většina voličů, ale úřad srbské hlavy státu nezískal, protože k volbám ve druhém kole nepřišlo požadovaných 50 % voličů. Varovný signál, uvědomíme-li si, že před dvěma lety, když stál proti Slobodanu Miloševičovi, přišlo k volbám na 80 % voličů a většina dala hlas právě kandidátu Demokratické opozice Srbska (DOS) Koštunicovi. Jenže z DOS nezbyl kámen na kameni a spory v někdejší koalici nabyly charakteru boje o život, především mezi Djindjičem a Koštunicou. Djindjič vyšachoval Koštunicu i jeho soupeře Miroljuba Labuse, reformního ekonoma a federálního…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 37 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
