Ani mimořádně agresivní předvolební kampaň nepřesvědčila více než 55 % srbských voličů, aby se zúčastnili prezidentských voleb v neděli 29. září. Z těch, co se k urnám dostavili, pak dala skoro čtvrtina hlas předsedovi Srbské radikální strany Vojislavu Šešeljovi, nejúpornějšímu extremistovi mezi srbskými šovinisty. Šešelj tvoří ovšem jenom špičku srbského nacionalistického ledovce. Dalších 10 % hlasů totiž odešlo různým marginálním kandidátům, vesměs silně nacionalistického ražení. A většina z 31 % Srbů, kteří hlasovali pro současného jugoslávského prezidenta Vojislava Koštunicu (jehož funkce přeměnou Jugoslávie v nový stát „Srbsko a Černá Hora“ zanikne), zastává stejně jako on názory nepříliš odlišné od Šešeljových. Také kvůli tomu si Koštunica vysloužil přezdívku „Šešelj ve fraku“, což v předvolební kampani přesvědčivě demonstroval. Nejdříve vyzval všechny členy srbské vlády, kteří přišli ze zahraničí, aby se „vrátili, odkud přišli“, a poté způsobil diplomatický skandál, když prohlásil, že Republika srbská je pouze dočasně oddělená od Srbska. To přímo odporuje daytonské mírové smlouvě o ukončení války v Bosně a Hercegovině. Ve slovech i činech umírněný místopředseda federální vlády a prezidentský kandidát Miroljub Labus vsadil na pozitivní kampaň, zdůrazňující úspěchy dosavadních reforem a proevropskou orientaci. V tomto bodě se však minul s náladami většiny Srbů (získal necelých 27 % hlasů), kteří v Západu vidí věčného nepřítele a důsledky reforem pociťují spíše…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
