Hospody v Anglii zavírají v deset večer. Když se však velitel 122. britské perutě Royal Air Force „City of Bombay“ František Fajtl vrátil po sestřelení nad okupovanou Francií, útěku z německého obklíčení a zajetí ve Španělsku na domovskou základnu, udělal i přísný anglický hostinský výjimku a slavilo se až do rána. Stalo se tak shodou okolností přesně v den Fajtlových třicátých narozenin - 20. srpna 1942. Dnes je slavnému letci rovných devadesát.
Nestál jsem pak za nic
Většinu času trávili stíhači britských perutí čekáním na akci, a jak sám Fajtl přiznává, nuda byla někdy velká. „Občas se nic nedělo i půl dne, a tak jsme pospávali, četli si, hráli karty či házeli šipky,“ vzpomíná nedávný jubilant. Pokud právě nebyl v ostré pohotovosti, což znamenalo sedět v kabině letadla a být připraven okamžitě vzlétnout, trávil čas v takzvané pilotce. „To byla dřevěná či zděná budova, kde jsme měli veškeré pohodlí. Byl tam telefon, zázemí, mohli jsme si lehnout do postele. Ale na předsunutém letišti, což vlastně nebylo nic jiného než pole, nebylo nic než telefon a židle.“ Pro Anglii tak typické zelené louky sloužily pilotům nejen jako letiště, ale i jako ideální prostor pro fotbalové zápasy. „Angličanům jsme nechali jejich kroket a golf, zato fotbal jsme hráli neustále. Stejně jako tenis. Každá větší letecká stanice měla totiž i vlastní kurty,“ vypráví někdejší velitel stíhací perutě. Život stíhacího pilota měl však do zábavy daleko. "Vzpomínal jsem na domov,…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
