„Svět se změnil. Již nikdy nic nebude takové jako před 11. zářím 2001.“ Výrok, který před dvanácti měsíci oblétl v nesčetných jazykových mutacích zeměkouli a po pouhých pár hodinách své existence se tak změnil v klišé, zcela ovládl i zdejší veřejnou debatu. Na jeho platnosti se v prvních týdnech po útoku vzácně shodovali novináři, politici i vzdělanci bez ohledu na svou náboženskou či politickou orientaci. Přeli se pouze o příčiny strašlivé události, jež tuto „velkou změnu“ odstartovala, a rozcházeli se také v názoru na to, jak bude nová epocha vypadat. Kam se posunula a k čemu dospěla zdejší diskuse na toto téma rok poté?
Časy se mění
„Svět se změnil. Změnil se k horšímu,“ vysvětloval čtenářům události v mimořádném úvodníku 12. 9. 2001 šéfredaktor MF Dnes Pavel Šafr. Pesimismem tou dobou nešetřil ani šéfredaktor Neviditelného psa Ondřej Neff, když do Lidových novin napsal, že po loňském 11. září svět „vstoupil do století zániku svobod, v němž bude rozdělen hlouběji než kdykoli předtím“ a že v něm „do obludnosti zduří bezpečnostní orgány na všech úrovních, v Americe i mimo ni“. Navíc vyjádřil i obavu, že letadlo likvidující věže světového obchodního centra se stane symbolem protikapitalistického vítězství a „mladí lidé po celém světě ho budou nosit na tričkách“. Názoru, že osudné datum změnilo běh světových dějin, přitakal i šéfredaktor Literárních novin Jakub Patočka a podpořil jej také Tomáš Halík, podle něhož se atentáty v New Yorku a…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 37 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
