V Jižní Africe, jako na celé jižní polokouli, právě končí zima. V této atmosféře skončil v Johannesburgu Světový summit OSN o trvale udržitelném rozvoji. Největší vrcholné schůzky v dějinách se zúčastnili zástupci 174 států, mezi nimi 120 předsedů vlád, prezidentů a panovníků, a také na šedesát tisíc delegátů z nevládních organizací. A byť summit neznamenal zásadní přelom ve světové politice, přinesl mnohé. Snad nejdůležitější je jakýsi vedlejší efekt: Čína překvapivě oznámila ratifikaci tzv. Kjótského protokolu a Rusko ohlásilo, že učiní totéž. K přijetí tohoto dokumentu je nutné, aby ho ratifikovalo nejméně 55 signatářských zemí, a tento počet bude naplněn právě Ruskem. To znamená, že Kjótský protokol z roku 1997, omezující produkci skleníkových plynů, v praxi oxidu uhličitého, už letos vstoupí v platnost. Tak trochu ve stínu zůstává samotný výstup summitu - johannesburská deklarace, v níž se 174 signatářů zavazuje dodržovat dohodnutá opatření, která mají vést k trvale udržitelnému rozvoji. To je sice hezký závazek, ale v případě jednotlivých států těžko vymahatelný. Scházejí totiž účinné sankce.
Hladoví a rozzlobení
Jednací agendu summitu lze shrnout do dvou velkých bloků, které souvisejí s trvale udržitelným rozvojem. Za prvé: najít recept na pomoc třem miliardám chudých obyvatel Země. Za druhé: záchrana životního prostředí. Podle definice chudoby, kterou používá Světová banka, tedy denní příjem pod 1 dolar, je na Zemi 1,2 miliardy chudých.…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 38 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
