Krize v jihoamerických zemích vyvolává obavy pro svou hloubku a vleklost, kvůli nepříznivým mezinárodním okolnostem a kvůli tendenci zachvátit nejen hospodářství, nýbrž i sociální strukturu, ne-li samotné společenské základy. Ztrácí kontinent - tak zní tesklivá otázka, kterou si odborníci kladou - přes všechno svoje potenciální bohatství naději na ekonomický vzestup a na sociální emancipaci obyvatel? Podobný strach čiší i z otázky, zda otřesený světadíl znovu neskýtá šance populismu, onomu extremistickému zpátečnictví, na které tato oblast až donedávna jaksi tradičně trpěla. Vážný nesoulad mezi obyvatelstvem a politickou reprezentací, jehož jsme dnes svědky například v Argentině, prý věští temnou budoucnost pro tyto dosud spíše labilní demokracie.
Od Argentiny po Andy
Nejdramatičtější je situace v Argentině, jež od roku 1998 zaznamenává oslabování svého hospodářství. Od konce minulého roku, kdy vypukla politická krize, která vyústila ve finanční katastrofu, se ocitá společnost v rozkladu, jejž mimo jiné způsobil úplný rozchod voličů se svými volenými zástupci a s politiky vůbec. Jak se patálie nadále vyvine, zůstává záhadou. Měřitelnější jsou vyhlídky ekonomické. Letos se sníží argentinský HDP přibližně o 15 %. Alespoň tak soudí optimisté. Nepříznivý vývoj světového hospodářství, drastické snížení přílivu kapitálu a oslabení cenové struktury exportních komodit negativně působí na regionální ekonomiku celého kontinentu. Znalci ale hájí názor, že…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
