Vysušené embryo lamy, dolarové bankovky i Ježíš Kristus… To vše je k vidění na výstavě Cesty k bohům, přibližující dnešní spiritualitu obyvatel Peru a Mexika, tedy lidové náboženské cítění, jehož soudobé projevy v obou zemích nesou pečeť prehispánských rituálů, exaltovaného katolicismu, ale také prvky moderní konzumní kultury z USA.
Kdo je Indián?
Původní obyvatelé Ameriky považují náboženství za osobní záležitost, nespojují je s institucí, a proto je celý jejich život religiozní, od kolébky až k hrobu opředen symbolikou. Autorky výstavy se nechaly inspirovat mottem Carla Lumholtze, norského cestovatele z přelomu 19. a 20. století, a jako on se za poznáním soudobých rituálů vydaly k „původním“ indiánským obyvatelům Peru a Mexika. Do jimi obývaných odlehlých oblastí však dorazily o sto let později. Dlouho odolávající rezidua předkolumbovské kultury a spirituality mezitím doznala podstatných změn. Dnes jsou již i tyto komunity viditelně ovlivněné křesťanstvím a modernitou. Nakolik je kategorie „Indián“ v dnešní lidové religiozitě obou zemí vůbec relevantní? Kdo je dnes v Latinské Americe vlastně Indián?Je jím univerzitně vzdělaný člověk aztécké fyziognomie, který žije ve městě, mluví plynně španělsky a nahuasky - svým mateřským jazykem - se dorozumívá jen při občasných návštěvách rodné vesnice? Nebo žena oblečená v tradičním kroji z chudé horské komunity, jejíž tvář nezapře španělské předky? Rozdělování na „Indiány“ a „neindiány“, „původní“ a …
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
