V neděli uplynuly dva roky od pádu Investiční a Poštovní banky, a tím pádem zde ze zákona skončila i nucená správa. Původní akcionáři se od pondělka ujímají opět vlády nad peněžním domem, přejmenovaným mezitím na IP banku. Lépe řečeno: přebírají zbylou „slupku“, neboť drtivou většinu majetku už v červnu 2000 odkoupila Československá obchodní banka. Správce Staněk ještě před odchodem oznámil, že na přání akcionářů požádal guvernéra o odnětí licence. Tím by IP banka přestala být bankou a zároveň by se vymkla jakémukoli státnímu dohledu.
Ano, byl to krach
Po dvou letech se definitivně rozhodl spor, zda IPB byla v době nucené správy zkrachovalý podnik (jak tvrdila většina ekonomů), nebo zda měla pouze menší problémy jako kterákoli tuzemská velká banka a uvalení nucené správy bylo „loupeží za bílého dne“ (jak tvrdila ODS, zejména její předseda Václav Klaus). Dva týdny před koncem nucené správy odevzdala svůj nezávislý a rozhodující posudek světoznámá investiční banka J. P. Morgan: IPB měla v den nucené správy zápornou hodnotu „v intervalu -65,4 až -70,2 miliard korun“. Posudek má pouhé tři strany, ocenění se týká pouze výše uvedená věta a J. P. Morgan si za něj naúčtovala 150 milionů (zaplatí je v konečném důsledku daňoví poplatníci). Šéf tuzemského zastoupení banky Johannes Kinsky dal zároveň najevo, že nic víc nebude nikomu vysvětlovat. Do redakcí pouze rozeslal lakonickou faxovou zprávu, že jejich londýnský expertní tým na svém ocenění trvá. J. P.…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
