Když se americký ekonom Robert Shiller v polovině 90. let pokoušel v jednom popularizačním článku vysvětlit, proč je důležité bojovat proti inflaci, vzal si na pomoc internetové vyhledávače. Zjistil tak, že ze čtyř obvykle uváděných cílů hospodářské politiky - ekonomický růst, zaměstnanost, rovnováha platební bilance a nízký růst cen - je v americkém tisku nejfrekventovanější právě inflace. Shiller dokonce uvádí, že výskyt slova inflace je častější než u slova sex, což lze s trochou nadsázky interpretovat tak, že inflace je opravdu v očích veřejnosti důležitá (česká statistika je na tom podobně).
Ceny jedou výtahem
Inflace, zvláště když není očekávaná, způsobuje řadu nepříjemností. Za prvé znevýhodňuje věřitele, neboť dlužníci jim splácejí své závazky ve znehodnocené měně. Za druhé poškozuje zaměstnance, jejichž mzdy zpravidla rostou pomaleji než ceny („zatímco ceny jedou výtahem, mzdy šlapou po schodech“). Za třetí rozpouští hodnotu peněžních úspor, takže vydělávají ti, kdo je včas přelili do alternativních forem majetku. S tím souvisí další náklady spojené s inflací: aby lidé minimalizovali své ztráty, snaží se držet co nejméně hotovosti, což stojí mnoho času a energie. Ničivě rychlý růst cen za sebou zanechává zřetelnou stopu i v národních postojích, takže rostoucí inflace - zřejmě při vzpomínce na 20. léta minulého století - obává 94 % Němců (mezi Američany, kteří takovou zkušenost nemají, „jen“ 74 %). Rozsáhlé empirické průzkumy ukazují, že…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 38 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
