Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Nenašli jste, co hledáte?

Napište na [email protected]

Komentáře

Patnáct let na západ

Po prezidentských a parlamentních volbách ve Francii budou zářijové volby v Německu další klíčovou událostí letošního volebního roku v Evropě. Již teď se dá říct, že v nich ani tak nepůjde o zhodnocení práce rudo-zelené vládní koalice kancléře Gerharda Schrödera. Čtvrté volby od pádu Berlínské zdi budou především neoficiálním referendem o bezmála dvanáctiletém procesu sjednocování kdysi rozdělené země.

Rozevřené nůžky

Bilance toho, čeho se za zmíněné období dosáhlo, přitom není vůbec jednoznačná. Každého zahraničního návštěvníka Berlína, Lipska nebo Drážďan pravděpodobně zaujmou především zrekonstruovaná centra těchto měst anebo stále kvalitnější síť dálnic a železnic. Na straně druhé ale mají dnes mnozí obyvatelé na východě Německa pocit, že jsou na tom hůře než tenkrát v listopadu 1989, kdy se směli ve svých trabantech a wartburcích podívat poprvé na druhou stranu železné opony. Přestože za posledních dvanáct let proudilo ze západu na východ ročně několik desítek miliard eur, nepřineslo to východním Němcům automaticky blahobyt. Statistiky dokonce naopak ukazují, že pomyslné nůžky mezi západem a východem se za poslední roky začaly znovu víc rozevírat. Jak dramatická je situace v mnoha částech bývalého východního Německa a jak citlivě na ni občané reagují, se ukázalo naposledy před týdnem v Sasku-Anhaltsku. V tamních regionálních volbách poslali voliči sociální demokraty kancléře Schrödera po osmi letech do opozice. Způsob, jakým tak ale učinili…

Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.

Odemkněte si všech 48 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:

Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].