Pákistán zažil v uplynulých čtrnácti dnech dvě významné události. Nejdříve se vládce Parvíz Mušaraf nechal referendem potvrdit ve funkci prezidenta na dalších pět let. Poté byl v centru Karáčí spáchán pumový útok proti autobusu převážejícímu francouzské techniky z hotelu do místních loděnic, kde se vyrábějí ponorky pro armádu. I když události spolu nesouvisejí, jsou odrazem Mušarafovy snahy o očistu politiky od korupce a boje proti extremistům. Ani v jednom není úspěšný.
Tři roky na nápravu
Když Mušaraf, čerstvě sesazený velitel ozbrojených sil, v nekrvavém vojenském puči v říjnu 1999 svrhl premiéra Naváze Šarífa, slíbil, že zemi zbaví korupce, hospodářských potíží a islamistických extremistů. Dal se do díla, a aby mu v jeho snažení nepřekáželi politici, rozpustil parlament. Ústavní soud mu dal tři roky na to, aby ukázal, co umí. Nejpozději letos v říjnu proběhnou v Pákistánu parlamentní volby, které mají vrátit moc do rukou civilistů. Svět mu zpočátku příliš nevěřil. Pro Západ se stal vyvrhelem a britské Společenství (Commonwealth) pozastavilo Pákistánu členství. Změnu ale přineslo loňské 11. září. Američané potřebovali pro akci v Afghánistánu regionálního spojence a Pákistán byl nasnadě. Jenže Islámábád udržoval čilé styky s tehdy vládnoucím hnutím tálibánů a pákistánská tajná služba ISI afghánské fundamentalisty vyzbrojovala (podle některých zdrojů dokonce samu teroristickou síť Al Kajda). Mušaraf si mezi tálibány a Spojenými státy vybral ty…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 48 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
