Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Nenašli jste, co hledáte?

Napište na [email protected]

Komentáře

Kontinuita jako řemen

Volební kyvadlo je pro Slovinsko neznámý fenomén. Minulý měsíc uplynulo přesně deset let od chvíle, kdy se premiérem této dvoumilionové země stal Janez Drnovšek, předseda liberálních demokratů, strany, která při rozpadu Jugoslávie vznikla ze Svazu socialistické mládeže. S přestávkou v roce 2000, kdy se – po parlamentním vyslovení nedůvěry – na půl roku šéfem vlády stal prozápadní konzervativec Andrej Bajuk, Drnovšek celou dekádu vítězí ve volbách a zosobňuje slovinský „příběh o úspěchu“: prosperitou, výší mezd a alpskou upraveností se tato země podobá spíše nasyceným západním státům než postkomunistickým čekatelům na evropský blahobyt. Podobnou jistotou však je i prezident Milan Kučan. Na post předsedy slovinské odnože Komunistické strany Jugoslávie se vyhoupl v roce 1986. O čtyři roky později se v prvních demokratických volbách – konaly se ještě před vyhlášením nezávislosti – stal předsedou republikového prezidia. Po krátké válce o samostatnost v roce 1991 a následném přijetí nové ústavy byl v roce 1992 v přímé volbě zvolen prezidentem a svůj úspěch opakoval o pět let později. Slovinci si začnou zvykat na něco zcela nevídaného, až Kučanovi letos na podzim vyprší druhý, poslední možný mandát a hlavou země se poprvé v dějinách její nezávislosti bude muset stát někdo jiný.

Obratné manévry

Kouzlo volebních triumfů levicově liberálního tábora, do jehož řad patří jak Drnovšek, tak Kučan, má mnoho důvodů. Slovinští komunisté se…

Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.

Odemkněte si všech 48 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:

Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].