Angolská vláda a rebelské hnutí Unita podepsaly 4. dubna mírovou dohodu - a prohlásily, že skončila občanská válka, která v této zemi na jihu afrického kontinentu zuřila déle než čtvrt století. Unita, jejíž vůdce Jonas Savimbi byl v boji s vládními vojáky v únoru zastřelen, se zavázala k demilitarizaci a začlenění svých padesáti tisíc bojovníků do státních ozbrojených sil. Tisíce lidí, oděných do bílých šatů na znamení míru, se den po podepsání dohody vyrojily v ulicích hlavního města Luandy. Angolané tancovali, pili a oslavovali „vítězství celého lidu“.
O míru se jen mluvilo
Mírových dohod bylo mezi vládou a Unitou podepsáno už několik od konce studené války, tedy od okamžiku, kdy obě strany zaskočila ztráta dosavadních velmocenských sponzorů. První a nejnadějnější smlouva nese datum z května 1991. Plán předpokládal postupné složení zbraní a vytvoření společné armády. Kamenem úrazu se však staly první svobodné volby v září 1992. Savimbi v nich nezvítězil, což ho dovedlo k názoru, že byly zfalšovány. Mezinárodní pozorovatelé sice tvrdili něco jiného, proč ale věřit jejich posudku? Jak dokonale lze za nos vodit dozor OSN nad odzbrojováním si Savimbi ověřil sám - po odmítnutí volebních výsledků jeho vojáci zahájili překvapivou ofenzívu a v bojích s demobilizovanými jednotkami vlády obsadili téměř polovinu země. Poté se Angola proměnila v jedno z nejkrvavějších bojišť na světě. Počet obětí jde do statisíců. Čas od času se Unita na mírová jednání…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
