Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Nenašli jste, co hledáte?

Napište na [email protected]

Ekonomika, Politika

Čistá duše a špatná ekonomie

Film Čistá duše, jejž americká filmová akademie vyhlásila nejlepším filmem loňského roku, sklízí jednu obdivnou kritiku za druhou. Životní příběh matematika Johna Forbese Nashe, nositele Nobelovy ceny za ekonomii pro rok 1994, je v něm vylíčen vskutku dojemně a jeho herecký představitel Russell Crowe by si za svůj výkon bezpochyby zasloužil oskarovou sošku mnohem víc než za loňského Gladiátora. Jinak je ale třeba brát film s velkou rezervou. Někteří recenzenti už upozornili, že Čistá duše zamlčuje méně lichotivé stránky Nashova života (mj. nemanželské dítě, rozvod, údajný antisemitismus). Z pohledu ekonoma jsou ovšem horší dvě jiné věci. Za prvé, vysvětlení tzv. Nashovy rovnováhy je ve filmu podáno naprosto chybným a zavádějícím způsobem. A za druhé, princip Nashovy rovnováhy nezměnil zásadně ekonomickou vědu, jakkoli to film i propagační materiály opakovaně zdůrazňují. Filmový Nash přijde na svou geniální myšlenku v okamžiku, kdy v diskusi se spolužáky o vnadách jedné studentky zazní známý výrok Adama Smithe o neviditelné ruce trhu: nejlepšího výsledku bude dosaženo v případě, kdy každý bude hájit své vlastní zájmy. Nash náhle „prozří“ a „uvědomí si“, že pokud se všichni zaměří na získání jediné dívky, nezíská ji nikdo (z filmu není jasné proč). Optimálního výsledku bude prý dosaženo, pokud každý bude hájit „své a společenské zájmy dohromady“ (opět není jasné, co tím tvůrci Čisté duše míní). Podle filmu tím popře starou Smithovu pravdu a určí nový směr v ekonomické…

Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.

Odemkněte si všech 37 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:

Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].