Koruna v minulém roce výrazně posílila. Vůči euru si během roku polepšila zhruba o deset procent, což předčilo všechna očekávání analytiků, finančních trhů i centrální banky. Česká měna nebyla v tomto směru ve střední Evropě výjimkou. Polský zlotý se za stejnou dobu zhodnotil o tři procenta, slovenská koruna si připsala pět a maďarský forint zhruba osm procent. Nikde jinde však nebylo tempo posilování urychlováno očekávanou privatizací velkých státních podniků natolik, aby přinutilo centrální banku připravit zvláštní strategii omezení vlivu privatizačních příjmů na kurz. Nikde jinde se také nevznášelo tolik otazníků nad tím, jak dlouho může současný trend pokračovat.
O korunu dráž
Ekonomická teorie předpokládá, že měna v chudších ekonomikách, jež dohánějí ekonomickou úroveň bohatších sousedů, bude dlouhodobě posilovat. Posilování má odrážet rostoucí konkurenční schopnost „dohánějící“ ekonomiky a pro občany je tento trend srozumitelným indikátorem jejich rostoucí kupní síly a životní úrovně. Ekonomové se většinou shodují, že reálně by se měna dohánějící země mohla zhodnocovat asi o čtyři procenta ročně. Pokud vezmeme v úvahu zhruba dvouprocentní inflační diferenciál v naší zemi oproti Evropské unii, pak lze zjednodušeně říci, že pomyslná „udržitelná“ míra posilování nominálního kurzu k euru se v roce 2001 mohla pohybovat v intervalu 5–6 %. Provedeme-li podobný propočet u všech středoevropských měn, zjistíme, že česká koruna jako jediná z nich…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 38 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
