Od nejmladšího k nejstaršímu
Stát je největším zadavatelem výnosných zakázek - peníze v nich jdou do desítek miliard korun ročně. Aby tyto sumy nekončily v kapsách kamarádů a pomocníků vlády, máme zákon o zadávání veřejných zakázek. Jak ale dokázala řada šetření Nejvyššího kontrolního úřadu a českých médií, stávající vláda tento kontrolní mechanismus často obchází. „Jakmile existují státní úředníci a státní finance, tak je tady samozřejmě korupce a je tady problém se zadáváním veřejných zakázek,“ řekl před půl rokem Radiožurnálu prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Lubomír Volejník. „Jedním z prvků, který může významným způsobem omezit prostor pro vznik korupce, je průhlednost,“ zmínil přitom i jednoduchý lék. Vláda to ale vidí opačně - a možnost rozhodovat podle svých vlastních nekontrolovatelných kritérií si ponechala i v novém návrhu zákona o veřejných zakázkách. Stojí za to si připomenout, za co vše už této vládní pravomoci vděčíme.
Seriozní zakázky
Pokud jde o protežování jistých firem vládními úředníky nebo členy kabinetu, začal tento rok špatně. Místopředseda vlády Pavel Rychetský totiž přišel s nápadem, jak pomoci vládě s privatizací Komerční banky. Sedl ke stroji a napsal dopis Všeobecné zdravotní pojišťovně, že by bylo dobré, kdyby převedla své účty do Komerční banky. Šéf Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Josef Bednář tehdy prohlásil, že i na tuto transakci se vztahuje zákon o veřejných zakázkách. Rychetský to ale popřel a redaktorům České televize řekl: …
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
