Dramatický počátek akademického roku zažily vysoké školy, které jsou podle obecného mínění ve špatném stavu. Rektoři v čele s Ivanem Wilhelmem z Karlovy univerzity nejprve žádali ministra školství Eduarda Zemana o dvoumiliardovou finanční výpomoc, a když neuspěli, vyzvali ho k demisi. Poté se obrátili na sněmovnu a požádali poslance, aby jim zvýšili rozpočet na příští rok. Z opozičních lavic se jim dostalo nebývale věcné odpovědi: ano, bavme se o dotacích, nezapomínejme ale přitom na školné.
Na jiné adrese
Ministr Eduard Zeman se stal klasickým vzorem selhání politika. Poté, co strávil čtyři roky ve funkci zašlapáváním i těch nepočetných výhonků polistopadových reforem, se na sklonku kariéry ještě proměnil ve lháře. Slíbil, že pokud univerzity letos přijmou více uchazečů, získá pro ně dvě miliardy korun navíc do rozpočtu na příští rok. Školy slib splnily, ministr ne. To je od člověka ovládajícího úřad pro vzdělávání mládeže neodpustitelný poklesek dokonce i v na ledacos zvyklých Čechách. Podle všeho by měl ministr Zeman odstoupit. On se však k tomu sám zjevně nechystá a žádný tlak občanů či studentů si to zatím nevynucuje. Rektoři se tudíž svého požadavku demise vzdali a obrátili se na jinou adresu - do sněmovny. Vyzvali poslance, aby dvě miliardy navíc odhlasovali při debatě o rozpočtu navzdory vládě. Univerzitní hodnostáři volí postup, který může použitý ve velkém měřítku zlikvidovat rovnováhu státního rozpočtu na léta dopředu. Ale v…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
