„Ta investice má výnos o dvě procenta vyšší než americké vládní dluhopisy. To je úžasná věc, takových příležitostí česká ekonomika moc nenabízí,“ prohlásil letos v dubnu generální ředitel Komerční banky Radovan Vávra. Mluvil o 17 miliardách korun, které jeho ústav uložil do amerických cenných papírů zvaných CDO (collateralised debt obligations). Komerční banka byla v Česku první a dosud jediná, kdo si na tento moderní finanční nástroj troufl. Jenomže vzhledem k prohlubující se krizi americké ekonomiky se nad CDO začínají stahovat mračna. Koncern American Express v červenci přiznal, že na své investici za 3,5 miliardy dolarů utrpěl ztrátu 830 milionů, a na rizika spojená s CDO nedávno upozornil i týdeník The Economist. V Komerční bance proto před příchodem nových majitelů z francouzské Société Générale panuje nervozita. Autor celé operace, náměstek generálního ředitele Michal Větrovský si už hledá nové místo; soudě podle toho, že mezi personálními agenturami déle než měsíc koluje jeho životopis. Jeden z manažerů z jeho týmu, který se na CDO podílel, byl už dříve „uvolněn z funkce“ a další byl nedávno zbaven podpisových práv. O křeslo bojuje i sám Vávra.
Oč jde
Cenné papíry, do nichž Komerční banka investovala, vznikly ve Spojených státech v 80. letech. Zatímco běžná obligace je kryta jediným dlužníkem, CDO jsou zajištěny padesáti či třeba dvěma sty různých podnikových dlužníků, zpravidla ze Spojených států. Výhodou je rozložení rizika, nevýhodou…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
