Nesouhlas Zemanovy vlády se senátním návrhem na otevření archivů StB nepřekvapil. Sociální demokraté nikdy nehorovali pro důkladnou léčbu šrámů z totalitní minulosti. Překvapivá je snad jen podobnost vládní kritiky návrhu s argumenty, kterými možnost otevření archivů odmítli nedávno ve veřejném slyšení představitelé tajných služeb. Nabízí se dua výklady. Buď jsou české tajné služby tak silné, že dokáží řídit i vládu, nebo naopak vláda před časem zneužila tajné služby k politickému nátlaku na Senát. Tajné služby byly přede dvěma měsíci požádány o odborné stanovisko k senátnímu návrhu podstatně rozšířit dosavadní přístup veřejnosti do archivů StB. Zástupci tajných služeb ovšem do senátu nepřišli v roli poradců, ale předali horní komoře u podstatě komplexní politické odmítnutí zákona. Podle zpravodajců je senátní návrh protiústavní, ohrozil by práci služeb a hlavně - otevření archivů zakazuje mezinárodní smlouva se Slovenskem ukončující dělbu majetku bývalé federace. Protože archivy jsou prý nerozdělené, je po podpisu smlouvy s jejich zpřístupněním konec: normální smrtelník nemůže mít přístup do archivu, kde jsou informace o občanech jiné země. Od zveřejnění tohoto stanoviska uplynuly skoro dua měsíce, během nichž byly argumenty podrobeny analýze a neobstály. Ministerstvo vnitra oznámilo, že archivy jsou rozdělené a jejich otevření nic nebrání. Padl i výklad o „protiústavnosti“, podle kterého je návrh u rozporu se zákonem o ochraně osobních dat: „nepřátelská osoba“ se…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 36 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
