Pokus afrických zemí urovnat jeden z méně nápadných, ale o to nebezpečnějších konfliktů ve střední Africe – občanskou válku v Burundi – podstupuje zatěžkávací test. Téměř dvě desítky politických stran, povstaleckých skupin a dalších organizací podepsaly s burundskou vládou mírovou dohodu, napětí v zemi ale neopadlo. Příčinou jsou mírové podmínky: podle menšinových Tutsiů, kteří v Burundi vládnou od získání nezávislosti na Belgii v roce 1962, zradil někdejší pučista a nynější prezident Pierre Buyoya (sám je Tutsi) podpisem dohody své stoupence a vydal je napospas Hutuům.
Marná snaha Mandely
Osm let trvající konflikt mezi Tutsii a Hutuy v Burundi si vyžádal přinejmenším dvě stě tisíc obětí a jen za posledních šest měsíců hlásí humanitární organizace dalších čtyři sta zabitých civilistů. Válka má zvláštní, spíše opotřebovávací povahu: nejsou zde frontové linie, obvykle se jedná o povstalecká přepadení jednotlivých vesnic, při nichž útočníci povraždí muže, znásilní ženy, ukradnou dobytek a spálí domy. Přitom ale dbají o to, aby chýše příbuzných zůstaly nedotčeny. Hranice mezi znepřátelenými tábory nejsou v mnoha případech příliš zřetelné. Boje trvají bez ohledu na skutečnost, že už několik let probíhají v sousední Tanzanii mírové rozhovory. Jejich hlavní osobou je bývalý jihoafrický prezident Nelson Mandela, ani on ale dosud nebyl schopen přivést k jednacímu stolu všechny významné povstalecké frakce. Jakékoli dohody včetně té poslední…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
