Pětatřicetiletý makedonský premiér Ljubčo Georgievski je často označován za rebela. Jsou pro to pádné důvody: býval zaníceným odpůrcem komunismu, propagoval osamostatnění Makedonie násilnou cestou, dodnes rád šokuje, uráží oponenty a arogantně pošlapává hranice politické korektnosti. Když se chopí mikrofonu, obecenstvo zpravidla uchvátí plamenným projevem. Je autorem dvou básnických sbírek, nosí plnovous a donedávna jej zdobily husté černé vlasy, spadající až na ramena. Je považován za zosobnění makedonského nacionalismu. Ovšem v současné době nemá řeči o rebelství v lásce, protože se toto slovo zhusta používá v souvislosti s albánskými útoky, kvůli nimž se jeho republika stala dalším z balkánských válčišť. Celý svět se mohl minulý týden dočíst, že albánští rebelové zastřelili deset makedonských policistů. Georgievski to považuje za ostudné zkreslení.
Ach, vy novináři
„Odmítám novinářskou formulaci, že máme co do činění s rebely. Legimitizujete teroristy, kteří tak získávají pocit, že mají mezinárodní oporu. Při popisu událostí v zemích s podobným problémem ale žurnalisté takovou formulaci nepoužívají,“ uvedl ukřivděně při jednom rozhovoru v dubnu, aniž ovšem řekl, které podobné země má na mysli. Pravda je spíše opačná: v současném světě by se těžko hledala krizová oblast, kde se zahraniční reportéři v rámci politické korektnosti nesnaží o nestrannost. Místo o „teroristech“ nebo „bojovnících za svobodu“ se zásadně mluví o „rebelech“, …
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 36 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
