Poslanecká sněmovna přestane existovat. Zákony začne přijímat Senát v podobě legislativních opatření. Miloš Zeman se neodebere do důchodu, ale bude dál řídit neodvolatelnou vládu. Noční můra? Nikoli. Reálná vyhlídka, pokud by do konce února Poslanecká sněmovna a Senát nepřijaly takové znění volebního zákona, jaké předepisuje ústava.
Zatím si nerozumíme
Loni prosadily ČSSD a ODS silou momentální většiny ve sněmovně i Senátu volební reformu. Zaváděla šestatřicet volebních obvodů a ve světě nevídanou metodu přepočítávání hlasů na mandáty, zvanou „upravený d'Hondt“. Kombinace obou prvků výrazně nahrávala velkým stranám. Letos v lednu zrušil Ústavní soud klíčové paragrafy nového volebního zákona s tím, že jsou v rozporu s ústavními principy poměrného zastoupení a volné politické soutěže. Pokud by se podle něho rozdělovaly mandáty ve volbách do sněmovny v roce 1998, získala by například nejsilnější ČSSD o třicet mandátů víc a nejslabší Unie svobody místo devatenácti jenom jeden. Mezitím ztratily strany opoziční smlouvy senátní většinu a na nové podobě volebního zákona se musí dohodnout i se čtyřkoalicí. Minulý týden se tedy začalo. Ve sněmovně postoupil do druhého čtení návrh vlády, zavádějící čtrnáct volebních obvodů s početní metodou „klasický d'Hondt“ - podle ní se přidělují mandáty v řadě zemí. Jinou novelu předložili i čtyřkoaliční senátoři. „Kromě shody na čtrnácti obvodech se s vládou ve všem dalším rozcházíme,“ hodnotí situaci jeden z autorů…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 33 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
