Na máločem se dnes Češi shodnou tak vzácně jako na přesvědčení, že jsou nejvíce ateistickým národem Evropy. Shoda v tomto ohledu panuje nejen napříč generacemi a sociálními či vzdělanostními vrstvami. Podpis pod takovou tezi bez váhání připojí i zapřísáhlí ateisté, stejně jako kovaní katolíci. Sociologické průzkumy však naznačují, že tato „víra“ nemusí zcela odpovídat realitě.
Pryč s církvemi a ateisty
Podle výsledků mezinárodního šetření ISSP z roku 1999, které u nás nedávno publikoval Sociologický ústav Akademie věd, totiž sice patří Česko spolu s bývalou NDR, Nizozemím a Velkou Británií do skupiny sekularizovaných zemí s nejmenším vlivem tradičního náboženství a malou důvěrou v církve (nulovou důvěru k nim chová čtvrtina Čechů, stejný počet v ně má pak jen důvěru velmi malou), nelze z toho však okamžitě vyvodit, že by Češi byli národem zcela nenáboženským.Podle průzkumu totiž pouze jeden člověk ze sta odmítá existenci jakýchkoli nadpřirozených sil a jevů. Naopak 45 % respondentů uvedlo, že věří v účinnost amuletů, stejný počet lidí se pak domnívá, že život člověka ovlivňuje postavení hvězd a dvě třetiny dotázaných souhlasily s tvrzením, že někteří věštci mají schopnost předvídat budoucnost. Podle stejně starého průzkumu agentury SC&C zase téměř 36 % Čechů věří v posmrtný život a více než každý pátý v reinkarnaci. Možnost přenosu myšlenek na dálku pak připouštějí bezmála tři čtvrtiny tuzemců. "Velmi vlažný přístup k tradičním církvím a ke…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 32 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
