K nevýhodám potištěného papíru patří riziko, že může mít po zpracování menší cenu než před ním. A především se to týká knih: jejich vydávání se často podobá sázce na dostizích. Ztráty nadhodnoceného nákladu mohou i v Česku dosáhnout čísla se čtyřmi nulami. Ideální by samozřejmě bylo, kdyby nakladatel mohl vyrobit přesně tolik knih, kolik jich prodá. „Trefa“ se zpravidla podaří spíše omylem. Konec prokletí tiskařských strojů si mnozí nadšenci spojovali s nástupem elektronických médií. K úspěchu, který by podle vizionářů kromě úspor nakladatelů potěšil především čtenáře zlevněním jejich oblíbených knih, vedou přibližně tři cesty. První se jmenuje internetové knihkupectví. Druhou je tzv. print on demand čili tisk vytvářený na přesnou poptávku. Třetí možností je potom opravdová elektronická kniha. V jakém bodě na cestě z obchodního krunýře se dnes čtenáři, autoři a nakladatelé nacházejí?
Konec vydírání
Pokud jde o internetová knihkupectví, mluví zatím jejich představitelé spíše o ztrátách. Je sice pravda, že si dnes čtenáři mohou v klidu svého pokoje prohlédnout obálky knížek, přečíst stručné anotace a nakonec knihu objednat, ale tím výhody končí. Kniha levnější i o desítky korun (viz například nabídku nakladatelství Vltava nebo Kosmas) je sice na první pohled pro kupujícího zajímavá, ale když se k ní připočte balné, poštovné, cena za připojení k internetu a fakt, že zákazník kupuje zajíce v pytli, výhody jsou rázem pryč. Tisk na poptávku v praxi…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
