Omluva. To je hlavní důvod, proč František Pozděna (34) začal přede dvěma lety dávat do pořádku židovský hřbitov v Lomnici na blanenském okrese. „Je to prostě moje osobní omluva za holocaust,“ říká. „Myslím, že každý z nás na něm nese určitou vinu. Nejsem si jist tím, že se Češi či Moravané s vyvražďováním svých krajanů úplně vyrovnali.“ František Pozděna podniká, vlastní v Tišnově Kopírovací centrum, a když má volnou chvíli, odjíždí do osm kilometrů vzdálené Lomnice a věnuje se úpravě tři sta let starého hřbitova.
Spolu přes tisíc let
Na mnoha místech Čech a Moravy jsou jedinou hmatatelnou připomínkou rozsahu a stáří někdejšího židovského osídlení hřbitovy, ztracené mezi domy, v polích nebo lesích. Zachovaly se jich zhruba tři stovky - od největších v Praze, Mikulově či Třebíči až třeba po miniaturní hřbitov v Zalužanech. „Nikdo dnes neodhadne, kolik hřbitovů zmizelo během času, už ve třináctém století se stávaly terčem antisemitského řádění,“ říká představitel Židovské obce v Praze Jiří Daníček. V dvacátém století zničili značnou část hřbitovů nacisté, ale ještě víc jich bylo podle dostupných dokumentů zrušeno, poničeno či zcela zdemolováno po roce 1948. Na devastaci se bohužel s komunisty občas podíleli i kolaborující představitelé židovských obcí. Cestování po tuzemských židovských hřbitovech přináší často zoufalou podívanou. Například hřbitov v Křinci nedaleko Prahy prodala v roce 1984 židovská obec soukromníkovi za deset tisíc korun. Dnes…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 31 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
