Vláda konečně předkládá do sněmovny nový školský zákon. Jednou z příčin, proč se stále odsouval, je sporný paragraf o rušení tzv. víceletých gymnázií. Jeho autoři tvrdí, že pomůže odbourat nerovnost v přístupu ke vzdělání, kritici v něm naopak vidí katastrofu. Dramatická diskuse začala loni v červnu a dnes se zdá, že příznivci gymnázií mají navrch. Je to ale optický klam: mnohem častěji píší do novin i vystupují v rozhlase, jejich argumenty jsou ale tak slabé, že to vzbuzuje vážné pochybnosti o jejich rozumových schopnostech.
Elita sobě
Záměr ministra školství Eduarda Zemana je srozumitelný: není možné vydělovat již z jedenáctiletých dětí budoucí elitu a vybraným deseti procentům pak za speciální státní dotaci dopřávat lepší vzdělání než zbytku populace. Především je to nespravedlivé a také se tím vytvářejí zbytečné sociální přehrady. Zastánci gymnázií s tím nesouhlasí: každý má přece právo účastnit se přijímacích zkoušek, může se také spolehnout, že výběr sice bude tvrdý, ale spravedlivý. Navíc je správné, když se elita vychovává pomocí nejlepších metod. Příklad kvalitních gymnázií přitom může příznivě ovlivnit celé školství. Pravdu má ministr, jak naposledy dokázal mezinárodní průzkum matematických a přírodovědných dovedností TIMSS. Zjistilo se při něm, že česká gymnázia sice nemají vysloveně slabé žáky, z deseti nejlepších českých studentů na úrovni osmých tříd ale chodí na gymnázia pouze pět - přijímačky tedy skutečnou elitu nevyberou.…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 31 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
