Historie na premiérově vizitce

Trápí vás, jak přilákat obyvatele k volebním urnám? Udělejte z voleb sousedskou veselici! Touto radou se řídí jeden z nejmenších států na světě, rozkládající se na ploše 453 čtverečních kilometrů - Andorra. Tamní politici si na nezájem voličů rozhodně nemohou stěžovat. Lidé se v den hlasování shromáždí na obecních úřadech, kde mohou před vhozením hlasovacího lístku do urny dle libosti rozmlouvat s kandidáty. A aby čas lépe utíkal, podává se káva, limonáda, víno, pivo či jiné nápoje a k tomu pečivo a nějaká ta uzeninka. Není proto nic neobvyklého, když zde volební účast překročí hranici 80 procent. Nejinak tomu bylo i 4. března při posledních volbách do andorrské Generální rady - 28členného zákonodárného sboru. K urnám se dostavilo 81, 6 procenta z 13 350 registrovaných voličů. Andorra, které, jak praví legenda, udělil nezávislost roku 819 syn Karla Velikého Ludvík Pobožný (podle historiků vznikl nezávislý stát Andorra až v roce 1278 oddělením od barcelonského hrabství), má jeden z nejstarších parlamentů v Evropě. Už na počátku 15. století bylo „všem mužům obývajícím údolí Andorry“ uděleno právo volit zástupce do Zemské rady, která měla organizovat život v krajině pod pyrenejskými horskými štíty. Tehdy mohli být voleni pouze příslušníci zámožných andorrských rodin. Až o čtyři staletí později, v roce 1839, se zavedlo všeobecné volební právo pro muže a po dalších více než sto letech i pro ženy (1970). Přijetím ústavy roku 1993 se Andořané stali nositeli státní suverenity,…