Největším z nových kapitálových trhů ve střední Evropě je už několik let budapešťská burza - od počátku totiž přitahovala zdaleka nejvíce zahraničních investorů. S odstupem za ní následuje Varšava, o jejíž dobrou pověst se zasloužila pro změnu tamní komise pro cenné papíry jakožto silný, respektovaný regulátor trhu. Ještě v roce 1997 byla - díky přílivu akcií z kuponové privatizace - největším kapitálovým trhem Praha (a po ní Bratislava). Proč tedy dnes zaostává?
Oddělené světy
Polský i maďarský trh začínaly v roce 1991 s malým množstvím akcií, ale rychle se rozrůstaly. Od začátku uplatňovaly klasické burzovní principy: podniky a fondy se ucházejí o kotaci (přijetí svých akcií na veřejný trh) a poté musejí informovat o svém hospodaření a důležitých událostech investory. Naopak automatické zařazení všech „kuponových“ akcií na burzu a RM-Systém tyto tradiční principy popřelo. Oč byl český a slovenský trh při svém vzniku v roce 1993 větší, o to byl méně průhlednější. U západních finančníků si vysloužil přezdívku „muddy market“ (blátivý, kalný trh). A tak zatímco v Budapešti se podílejí zahraniční investoři dlouhodobě na 70 % obchodů a ve Varšavě na 30 %, u nás je tento podíl výrazně menší. Průhledný, efektivní trh se vyznačuje provázaností s vývojem národního hospodářství, tj. nakolik se v celkovém pohybu akcií na burze odrážejí změny v kurzu měny, hrubém domácím produktu či inflaci. V Polsku a v Maďarsku reaguje burza na ekonomiku s asi měsíčním…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 29 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
