Sedm z celkem devíti členů Rady České televize zvedlo minulé úterý ruku pro odvolání Dušana Chmelíčka z postu generálního ředitele ČT. Ihned po hlasování o odvolání padly při zasedání rady návrhy na jeho nástupce, nechyběl mezi nimi ani současný ředitel brněnského studia Zdeněk Drahoš, obviněný právě Chmelíčkem z korupce. „Odvolání generálního ředitele v této chvíli považuji za krok ve svých důsledcích pro ČT ničivý,“ komentoval pád třetího šéfa veřejnoprávní televize v posledních třech letech Miloš Rejchrt, který v radě jediný hlasoval proti.
Osud jménem Drahoš
Chmelíčkův osud se začal naplňovat počátkem listopadu, když vyslal kontrolní komisi do brněnského studia ČT. Měla prověřit stížnosti na tamní korupci a neschopnost. Po měsíční práci je také potvrdila (viz minulé číslo Respektu). Chmelíček zprávu před čtrnácti dny předložil radě, radní ji ale zakázali zveřejnit s vysvětlením, že nejdříve se musí vyjádřit ředitel brněnského studia Drahoš. Ten to ale nestihl do minulého úterý,kdy byl na návrh brněnských členů rady Františka Mikše a Miroslava Mareše (oba ODS) Chmelíček odvolán. Respekt má zprávu k dispozici. Drahoš podle ní toleroval skrytou reklamu v televizních zprávách a zadával stavební práce známým bez řádného konkurzu. Kdyby se tyto informace potvrdily,musela by rada na Chmelíčkův návrh provinilého regionálního ředitele odvolat. Mikš i Mareš ale popírají, že chtěli svým útokem na Chmelíčka brněnského rodáka zachránit: „Výtky ve zprávě nejsou zásadního charakteru a pro brněnské studio vyznívají vcelku pozitivně,“ tvrdí Mareš. Důvody Chmelíčkova pádu byly podle něho spíše obecné: „Nekoncepčnost práce,problematický vztah s radou a neplnění projektu.“ Potvrzuje to i další radní za ODS Jana Dědečková: „Neplnil projekt a hlavně to byl lehce ovlivnitelný člověk.“ Rada okamžitě vypsala na místo generálního ředitele konkurz. Mezi favority patří Kateřina Fričová, bývalá ředitelka televize Prima, současný finanční ředitel ČT Ladislav Paluska a již zmíněný Zdeněk Drahoš. „Pan Drahoš vedl dlouho brněnské studio, umístil se několikrát v užším výběru na ředitele ČT a má velké zkušenosti z televizního prostředí,“ vysvětluje přednosti muže, kterému kontrolní zpráva ČT dokazuje neschopnost, radní Mareš.„Rada uvažovala o Zdeňkovi Drahošovi jako o případném řediteli ČT již před dvěma měsíci,“ doplňuje svého kolegu Jana Dědečková.
Langer a dezinformace
Politici postup rady podpořili. „Pevně věřím, že moc dobře věděla, co dělá, když pana Chmelíčka odvolala,“ říká šéf mediální komise sněmovny Ivan Langer (ODS). „Odvolání nemůžu zatím hodnotit, protože neznám detaily,“ krčí rameny další člen komise Vladimír Mlynář (čtyřkoalice). Skeptičtější je pouze Petra Buzková (ČSSD): „Dosti mě to odvolání překvapilo, jelikož jsem nezaznamenala nějakou dlouhodobou kritiku na adresu pana Chmelíčka.“ Zásah rady naopak odmítli zaměstnanci České televize a některých veřejných institucí. „Nikdo teď neví, jestli přijde o místo, nebo ne. Snažili jsme se s radou několikrát navázat dialog, ale marně,“ zlobí se předseda televizních odborů Antonín Dekoj. Odboráři také poslali protestní dopis adresovaný Ivanu Langerovi, ve kterém si stěžují, že „destruktivním jednáním Rady ČT je ohrožena funkce České televize jako takové“. K odborům se přidaly i profesní spolky (například Český filmový a televizní svaz FITES, Asociace producentů audiovize nebo Asociace českých kameramanů), které společně sepsaly protestní petici. „Odvolání pana Chmelíčka nepovažuji za uvážený krok,“ soudí proděkan pražské Fakulty sociálních věd Jan Jirák. Stejný názor má i televizní expert Jaromír Volek z brněnské Fakulty sociálních studií: „Argumenty, které Rada uvedla, se mi nezdají podložené.“ Ivan Hubač, který se měl od 1. ledna 2001 stát programovým ředitelem ČT,odmítl do nové funkce nastoupit. Poradní sbor ředitele České televize v čele s hercem Jiřím Bartoškou, senátorem Josefem Jařabem a spisovatelem Ludvíkem Vaculíkem požádal Poslaneckou sněmovnu, aby „zodpovědně reagovala na vzniklou krizovou situaci a Radu ČT odvolala“. Válka ČT proti radě, která ji má řídit, se netýká jen sporu o ředitele. Radní totiž doporučili ČT snížit rozpočet o 200 milionů korun, což televizní šéfové v čele s ekonomickým ředitelem Paluskou odmítli. Na chaos v instituci bez ředitele a rozpočtu a závislé na rozhodnutí nezkušených radních upozorňují odbory i veřejné instituce. Radní ale takové názory odmítají: „Současná situace televizi nijak nedestabilizuje, ti lidé jsou profesionálové,“ říká Jana Dědečková. Obavy, že nepořádek ve veřejnoprávní televizi nahrává lobbistům, kteří chtěli už loni privatizovat její druhý kanál, odmítá jeden z přívrženců privatizace Ivan Langer. Před dvěma měsíci v rozhovoru pro Respekt řekl: „Konkrétní záměr privatizace neexistuje, ale úvahy o tom, zda mají veřejnoprávní média smysl, je potřeba brát vážně.“ Dnes svou chválu privatizace překvapivě popírá: „To je dezinformace Respektu, která začala žít vlastním životem.“
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
