Ačkoliv lze alba rockových skupin BOO, Kopir Rozsywal Bestar, Singsing a Metamorphosis považovat za zdařilé debuty, nejsou to debuty v pravém slova smyslu. Tyto desky sice stojí na počátku kariéry více či méně nových souborů, ale mnozí hudebníci, kteří v nich hrají, nejsou žádní začátečníci - v nových projektech zřejmě hledají možnost, jak si odpočinout od jednoho způsobu tvůrčí práce způsobem druhým. K tomu slouží v podstatě jednoduchá metoda: zkusit hrát s jinými lidmi, kteří jiným způsobem budou iniciovat nové nápady.
Reinkarnace rockerů
Na slovo „nové“ je však třeba dát si pozor. U hudby je to dnes problematické označení. Nově lze snad jen kombinovat dávno obehrané způsoby. Čím méně obehraní lidé to činí, tím větší mohou mít šanci mimoděk se dotknout něčeho, co novum alespoň připomíná. Světovým prototypem takového „progresivního montéra“, který jednotlivé žánry a použité způsoby rozebírá na součástky a z nich pak lepí kolážovité zvukové objekty, je relativně ještě velmi mladý Američan Beck Hansen, oceňovaný kritikou i poměrně širokým publikem. Radikální „reformátory“, natož v téměř hlavním proudu, u nás nemáme. Nicméně „leporelo“ jako tvůrčí metodu používají třeba skupiny Singsing a Metamorphosis, jejichž alternativní hudba spolu vzájemně koresponduje. A to prostřednictvím společných muzikantů: kytaristů Martina Alacama, Čecha s tureckými kořeny, a Rakušana Richarda Deutsche. Ovšem řekneme-li „u nás“, neznamená to nic víc než jen českého…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 29 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
