Politické krize zemí Latinské Ameriky evropské zpravodajství vypouští, nejde-li o vojenský puč či nerozhoduje-li se o budoucnosti některého z autoritářských vůdců. V tomto směru má Argentina smůlu: od konce vlády vojenské junty v roce 1983 se těší z demokracie, doprovázené v 90. letech politicky stabilní vládou peronistického prezidenta Carlose Menema. Až únava ze zatuchlé politické atmosféry a neobjasněná korupční podezření ukončily loni v prosinci (Respekt č. 47/99) vládu peronistů. Menema vystřídal Fernando de la Rúa, kandidát za Radikální stranu, která vytvořila pod názvem Alianza koalici s postperonistickou stranou Frepaso (de facto spojení čtyř menších stran) v čele s viceprezidentem Carlosem „Chachou“ Alvarezem. Ale už po deseti měsících vlády nového tandemu dostali voliči nový políček: na povrch vyplavala poslední úplatkářská aféra, která vedla až k odstoupení populárního Alvareze a vzniku koaliční krize.
Poprvé zazněla jména
Koncem září obvinila Silvia Sapagová, senátorka za regionální stranu z patagonské provincie Ineloquet, svého kolegu Emila Caterera z opoziční Peonské strany: nabízel jí prý úplatek za to, že nebude bránit přijetí kroků, které by umožnily prodloužit platnost licencí na těžbu ropy o deset let. Jednou z těžařských společností zde operujících je i španělsko-argentinská Repsol-YPF, která hodlala investovat 8 miliard USD do nalezišť právě v provincii…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 31 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
