„Dobrý den! Jmenuji se Isabelle Christensen a jsem druhá asistentka ředitele oddělení pro rybolov. Pokusím se odpovědět na vaše otázky co nejpřesněji. Nebudete-li spokojeni, můžete na mě podat stížnost. Do dvou měsíců vám sdělíme, zda jsem pochybila, či nikoli!“ Taková reakce na telefonát do sídla Evropské komise byla ještě donedávna nemyslitelná. Kanceláře dvacetitisícové administrativy v Bruselu připomínaly tvrz, kterou šlo dobýt jen tehdy, pokud jste stříleli servilností a úplatky. První listopadový den však leccos změnil. Minulou středu vstoupil v platnost Kodex dobrého administrativního chování, který upravuje pravidla jednání zaměstnanců Evropské komise s veřejností členských států. Noví evropští úředníci musí být „slušní, nestranní a otevření“ a nikoho, kdo má touhu se od Komise něco dozvědět anebo naopak sdělit svůj názor, nesmí odmítnout. V kodexu se například píše, že při telefonickém rozhovoru je dotyčný funkcionář povinen představit sebe i své oddělení. Na dotaz zvídavého občana EU pak „promptně“ odpoví: hned a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Je-li volající s odpovědí nespokojen (pokud je mu třeba řečeno, že požadovaná informace podléhá utajení), úředník je povinen odcitovat paragraf, který jej opravňuje neodpovídat. V krajním případě musí občana přepojit ke „sběrateli stížností“, který nyní sedí v každém oddělení Komise. Nadřízený úředníka, který se administrativně nedobře choval, pak má dva měsíce na to, aby nespokojenému tazateli písemně oznámil,…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 30 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
