Podle meteorologů čeká střed kontinentu nebývale teplý listopad. Je i nebývale klidný - alespoň zpráva Evropské komise, která má zhodnotit pokrok kandidátských zemí v přípravách na vstup do Unie, nikoho netrápí ani necelý týden před svým zveřejněním. Loni to bylo úplně jinak. Poslední týdny před vysvědčením z Bruselu politici i komentátoři varovali před tvrdou kritikou. Doprovázeli to zkroušenými úvahami o tom, že musíme jít do sebe, anebo vzdorovitým postojem, co že si to ti eurokraté dovolují takto peskovat svéprávný národ. Poprask minulého roku dnes nahradil opačný extrém. Zpráva vyjde již ve středu, ale nikoho nezajímá. Její obsah přitom bude důležitější než v předchozích letech.
Šli jsme do sebe
Česká republika by měla být letos poprvé pochválena. Poslanci zrychlili přijímání evropských zákonů, ekonomika mírně roste a v republice nevyrostla Matiční č. 2. Na druhou stranu evergreeny, které Brusel kritizuje už několik let, zůstaly. Státní správa funguje stejně špatně a nechává se uplácet, soudy jsou stejně pomalé jako před deseti lety a hospodářská kriminalita roste. Česká republika sice šla za uplynulých dvanáct měsíců do sebe, podařilo se jí zlepšit se, bohužel, jenom na čtyřku. Vrátili jsme se tam, kam patříme - do střední Evropy mezi Poláky a Maďary, kde platí pravidlo jeden za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet. Museli jsme kvůli tomu projít obdobím pýchy na vlastní vyspělost ve srovnání se sousedy a poté depresí, když bublina…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 30 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
