Zdá se to tedy jasné: prvním českým ombudsmanem se stane Otakar Motejl. Podporuje ho čtyřkoalice i sociální demokraté, v jejichž vládě ještě nedávno řídil ministerstvo spravedlnosti. Před osmašedesátiletým Motejlem tak stojí zřejmě poslední velký úkol jeho profesionální kariéry.Nebude to žádná legrace, vybudovat a smyslem naplnit úřad, který má kvůli nedůstojnému způsobu, jakým o jeho vznik a prvního šéfa handlovala místní elita, už před svým startem zhruba tak špatnou pověst jako Senát. První volba ombudsmana, o niž se sněmovna pokusila počátkem léta, byla trapasem. Strany se nedokázaly shodnout vůbec na nikom. Vzhledem k tomu, že se v sále o přednostech i slabostech „finalistů“ - Simeony Zikmundové (kandidátky KDU) a Stanislava Drobného (nominovala ho ODS) - vůbec nediskutovalo, vypadalo to, že poslanci vlastně ani na hledání toho nejlepšího ochránce našich práv nemají zájem. Skeptik by pochopitelně našel i důvod: kdo a proč by vlastně takový zájem mohl mít? Z tohoto pohledu sázka na Motejla vypadá jako ideální řešení. Při zcela nesmyslném systému volby (sněmovna si vybírá z kandidátů Senátu a prezidenta) pochopitelně nemohou mlýnem kuloárních dohod projít osoby,jejichž umíněnost už tuzemským úřadům připravila nejednu těžkou chvilku (třeba Petr Uhl, Ondřej Giňa, nebo dokonce Jakub Polák). Motejl se minulý týden po setkání s lídry 4K zcela upřímně obával, aby se snad jeho volba nestala předmětem „politického obchodu“. Při vší úctě, nevšiml si snad pan doktor, v jaké…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 29 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
