Teplo, tabák, televize, talíř

Na film s americkým komikem Eddiem Murphym se minulou neděli vězni z vinařické káznice u Kladna hodně těšili. Příliš si ho ale neužili. Pár minut po začátku, v devět večer, jim dozorčí služba televizor nemilosrdně vypnula - na formálně nutném povolovacím papíře chyběl jeden podpis. Když pak v pondělí ráno měli vězni napochodovat na snídani v přísně sevřeném vojenském útvaru, jak to požadoval zbrusu nový vězeňský řád, pohár trpělivosti přetekl. Trestanci na protest odmítli oběd i večeři. V hlavních zprávách o tom pak informovala všechna masmédia. Hned druhý den se k vinařickým rebelům přidala skoro polovina českých vězňů včetně těch z nejtěžších tuzemských kriminálů - Valdic a Mírova. Největší vězeňská vzpoura v historii Česka začala.

Jednou to praskne

Česká republika má tu pochybnou čest, že v počtu vězňů na obyvatele zaujímá třetí místo světového žebříčku - hned za USA a Jihoafrickou republikou. V Evropě nám patří dokonce primát (přičemž od roku 1989 klesl počet vězňů z 28 000 na loňských 23 000). A i Evropská komise pravidelně kritizuje Česko za neúměrně dlouhou dobu, kterou obvinění tráví ve vyšetřovací vazbě - průměrně je to osm měsíců. „Vazby“ tak dnes blokují třetinu kapacity českých kriminálů. Do této mizérie se od Nového roku změnil zákon o výkonu trestu. Zavádí hned několik novinek: vězni třeba mohou pod dozorem telefonovat, častěji jsou povoleny i návštěvy, na druhou stranu stranu si ovšem trestanci musí pobyt za mřížemi platit a…