Rámeček
ONDŘEJ SLAČÁLEK (1982), student pražského gymnázia, žije v Nebušicích, má dva sourozence. Od svých patnácti let se angažuje v anarchistickém hnutí. Je členem Československé anarchistické federace a Československého anarchistického sdružení. V prosinci 1998 se stal členem redakce časopisu A-Kontra, do kterého pravidelně přispívá. Ovlivnily ho knihy Egona Bondyho a Petra Kropotkina.
O jaké myšlenky jde českým anarchistům?
Naším cílem je svobodná společnost, v níž budou žít lidé po svém a nebudou k ničemu donucováni. Pro anarchistu je nepřípustná nepřirozená autorita - vše musí jít z lidí. Věříme, že existují jiné alternativy než stát, například samospráva. K takovému cíli ale mohou lidé dojít pouze sebeemancipací a sebeorganizací, ne spoléháním se na někoho jiného.
Jak si takovou sebeemancipaci představujete? Proč nelze žít v rámci této společnosti po svém?
Lidé dnes žijí v systému, který si je podmaňuje jak institucemi a zákony, tak prostřednictvím toho, čemu říká známý americký anarchista Noam Chomsky „vytváření souhlasu“. Samosprávná a přímo demokratická forma rozhodování dovoluje špatná rozhodnutí okamžitě měnit či regulovat. V tomto volebním systému, kde volíme zástupce politických stran na čtyři roky, to ale možné není. Anarchisté mají různé názory na to, jak společnost změnit, ale shodují se v jednom, že je nutné stávající systém konfrontovat.
Jste pro násilnou konfrontaci? Anarchismus se často…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 28 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
