Je mu 41 let, má dobré vzdělání, charizma a v televizi vypadá přesvědčivě. Ještě k tomu vládne v zemi, jejíž hospodářství bylo stěží kdy na lepší úrovni a nezaměstnanost nižší. Jinými slovy, norský premiér Jens Stoltenberg má dobré vyhlídky na dlouhou a jistou kariéru ve vysoké politice. Ale „Jens“, jak mu Norové většinou říkají, projevil více ambicí, než se původně čekalo: půl roku poté, co sociální demokraté v Norské dělnické straně svrhli dosavadní středopravicovou koalici a Stoltenberg porazil stranického šéfa Jaglanda v boji o úřad premiéra, rozjel tento národohospodář modernizační program, který mu může zlomit vaz.
Montérky dolů
Se Stoltenbergem u vesla zahájilo vedení Dělnické strany křížovou výpravu za „modernizaci“ (čti zeštíhlení) státní správy. Krajská sdružení obcí budou zrušena, financování a provoz zdravotnictví budou reorganizovány (ministrem zdravotnictví se stal známý podnikatel) a nejštědřejší dojná kráva Norska, ropná a plynárenská společnost Statoil, bude částečně privatizována. A jako kdyby toho nebylo dost, vláda strčila ruku do vosího hnízda a prohlásila, že by Norsko mělo přehodnotit svůj vztah k Evropě.Následovala bouře protestů. Sociální demokraté vládli v poválečném Norsku po téměř 45 let a jsou bezkonkurenčně největší stranou v zemi - ale i stranou se silnými vnitřními rozpory. Dosud v ní měla převahu generace politiků s dělnickými kořeny, kteří vyrůstali se socialistickými ideály z hubených 50. let a kteří začali…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 28 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
