Ministr zahraničí Kavan se stal ve stejnou dobu jak koordinátorem českých tajných služeb, tak hrdinou bestselleru Kato - Příběh opravdového člověka. Přitom už samotná možnost této dvojrole je pro obeznámeného diváka naprosto nepochopitelná. Zdaleka nejde jen o Katovy aktivity z konce šedesátých let, kdy chodil udávat neposlušné české studenty na českou ambasádu v Londýně. Velmi zamlžená je především jeho činnost v sedmdesátých a osmdesátých letech. Polopravdy obestírající jeho tehdejší život, cesty do komunistické Prahy, kterých si prý ani jednou nevšimla Státní bezpečnost, zájem KGB. To je profil muže, který vzhledem ke své snadné vydíratelnosti může být snad dobrým informátorem tajných služeb, ale v žádném případě by je neměl vést.
Cesty do Prahy
Kavan se sešel v Praze a v Londýně s majorem StB Františkem Zajíčkem (nebo jeho pražským kolegou) šestačtyřicetkrát. Za to, že podával zprávy, často i písemné, dostával také peníze, celkem přes padesát liber (téměř roční stipendium). Kavan se prý domníval, že se schází s „normálním diplomatem“. Jeho vysvětlení uvěřil v roce 1996 i tuzemský soud, který konstatoval, že Kavan spolupracoval s StB nevědomě. Korunním svědkem nebyl nikdo jiný než právě Zajíček, který odpřisáhl, že Kavan nevěděl, s kým se schází. Jenže tentýž rozvědčík Zajíček jako svědek o pět let dříve před Komisí pro vyšetřování událostí sedmnáctého listopadu vypověděl, že Kavanovi byla jeho příslušnost ke komunistické tajné službě zcela…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
