Velká pravomoc, velké pokušení

Televizní a rozhlasové stanice České republiky obchází strašidlo - nový návrh zákona o vysílání. Vládní předlohu v prvním čtení schválil, ale pro další jednání se už připravují stovky připomínek. Úprava má zabránit nežádoucímu křížení vlastnictví v médiích, ukládá vysílat určitý podíl evropské tvorby a zabraňuje převodu licencí. Kritici návrhu mluví o „mediální policii“ a „cestě do pekel“.

Kapsy plné cédéček

Jisté je, že předkládaný zákon posiluje výrazně pravomoci Rady České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV). Tento orgán, složený ze 13 členů dosud volených Poslaneckou sněmovnou na šest let, dohlíží na to, zda veřejnoprávní a soukromé televizní a rozhlasové stanice dodržují zákony, dbá na rozvoj plurality vysílání a tvoří zásady politiky pro televizní a rozhlasovou činnost. Uděluje a popřípadě odebírá televizní licence a rozhlasové frekvence, čímž rozhoduje o bytí a nebytí stanic. Podle návrhu má pět členů RRTV nyní volit sněmovna, pět Senát a tři bude jmenovat prezident republiky. To znamená, že jako celek bude teď rada prakticky neodvolatelná. Pokud jde o licence, měla by obdržet nástroje, které by zabránily jejich převodu a změnám vysílacích formátů. Snaha zabránit novým propletencům typu současného sporu mezi Novou a ČNTS je evidentní. Rada získá i právo přijímat sankce proti provozovatelům vysílání. Dá se samozřejmě předpokládat, že se díky silné pravomoci Rady kolem jejích členů roztočí hotový kolotoč lobbistických tlaků…