Smí se zaměňovat nacismus s komunismem? Smí se zločiny Adolfa Hitlera relativizovat právě tak obludnými zločiny Josifa Vissarionoviče Stalina? Už čtrnáct let, od slavného německého sporu historiků (Historikerstreit), odpověď zní, že ve slušné společnosti nikoliv, byť počet obětí srovnatelný je. Nyní, deset let od konce studené války a krachu komunismu, se nabízí jiná otázka. Když už nelze zaměňovat někdejší hnědou a rudou realitu, lze srovnávat dnešní působení hnědých a rudých resentimentů? Dva státy jsou poslední dobou v Evropě výrazně ostrakizovány: pokud si odmyslíme již málem tradiční Miloševičovu Jugoslávii, pozornost se soustředí hlavně na Rusko a Rakousko. Dvě jména tu padají jako synonyma hrozby - Jörg Haider a Vladimir Putin. Nakolik a v jakém smyslu jsou tyto hrozby skutečné? A nakolik jsou srovnatelnélné?
Haider a Putin: mezi ideologií a silou
Haider samozřejmě není Hitler. Nehrozí otevřeně genocidou, není antisemita, za svůj devět let starý výrok o řádné zaměstnanecké politice ve třetí říši se nyní omluvil („bylo to nedorozumění a já toho lituji“)… Hrozí „jen“ podporou xenofobie, latentně přítomné v myslích řádných občanů. Koneckonců svůj program v tomto smyslu - zpřísnění azylového zákona - nemusel ani uskutečňovat sám, uskutečnila ho předchozí vláda velké koalice. Haider tak v sobě skrývá především potenciál hrozby, potenciál, který se může naplnit při vhodné konstelaci politické či sociální. Jeho hra na hnědý resentiment…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 29 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
