Vzhledem k tomu, že současná česká literatura zná několik Janů Nováků, je záhodno připojit k jménu autora básnických sbírek Navštivte Peru!, Gaya Gaya a Týden ženy, měsíce roky muže další rozlišující vymezení. Nejčastěji bývá uváděn jeho původ ze slováckého Kyjova, kde se narodil roku 1938. Knižně debutoval teprve o padesát osm let později, neboť sazba první z výše uvedených knih byla v počátcích normalizace rozmetána. Ač nevpuštěn na scénu, zůstal Jan Novák v české poezii nepominutelně přítomen jako přítel a souputník umlčených literátů, přičemž střídal různá občanská zaměstnání, byl mimo jiné kastelánem, technikem OPBH a výčepním. Mezi zasvěcenými byly věhlasné jeho improvizované výrony orálního básnění. V doslovu k poslední knize vzpomíná katolický básník Josef Mlejnek na privátní večírky z osmdesátých let: „Jaroslav Seifert říká o Vladimíru Holanovi, že své básně rozhazoval kolem jako kusy masa. Podobnou rozhazovačností trpěl i Jan Novák v okamžicích svého jasnozřivého automatického mluvení, při kterém ze sebe sypal celé kaskády asociací, groteskních hříček, nonsensů. Jeho kreace by se dala označit za performanci, kdyby jako taková byla alespoň tak trochu zamýšlena.“
Tušení řádu
Novákovu poetiku dnes vnímáme mimo kontext, v němž se utvářela, a básníkova blízkost k silné generaci šedesátých let se stala méně zřetelnou. V souvislosti s tehdejším uctíváním poezie Františka Halase a s pokusy o revoluční proměnu poetického tvarosloví by jeho…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
