Obraz člověka

Bez ohledu na skutečnou, nebo jen vnucovanou „krizi“ současné České televize je jedna věc zcela nepochybná. Je jí úroveň dokumentárních filmů, které obecně svou kvalitou přesahují vše ostatní, co se v televizi vyprodukuje. Jako by v ní dokumenty tvořily alternativní linii, nezávislou na tom, jaké tlaky a mraky se nad Kavčími horami stahují. Otázkou přitom je, zda lze při nynějších antikulturních tendencích (při zpochybňování programu ČT 2) tuto svobodu tvorby uhájit, zda se nezačne „šetřit“ právě na tomto snadno napadnutelném místě - až třeba někdo vlivný zase prohlásí, že se na to stejně nikdo nedívá. Ale zatím je naštěstí na co se „dívat“. Nezaslouženě bez větší recenzentské pozornosti před čtrnácti dny prošel televizí hodinový film režiséra Josefa Císařovského Neznámý č. 44. Na jednom fascinujícím životním osudu Císařovský rekonstruoval příběh, který je v pravém slova smyslu alegorickým příběhem 20. století. V rovině vyprávění se ve filmu jedná o kauzu, která léta zaměstnávala komunistickou Státní bezpečnost a jež je i dosud zahalena tajemstvím: roku 1955 byl na slovensko-polských hranicích zadržen hluchoněmý muž neznámého původu, neznámé národnosti, podávající o sobě nejisté nebo fiktivní údaje. Jisté bylo jen to, že jde o muže pozoruhodně inteligentního, nebývalých schopností a vědomostí a že významné indicie ukazují na původ do Polska. Celý jeho následující život (tento údajný Karel Novák zemřel na Kladně roku 1982) byl provázen soustavnou státně…