V evropských metropolích létají molotovy i kameny, planou lidské pochodně. Ambasády Řecka, Keni, Spojených států či Izraele jsou v obležení. Tato mela se spustila poté, co vůdce Kurdské strany pracujících (PKK) Abdullah Öcalan minulé pondělí skončil svou pětiměsíční anabázi v Turecku, kam ho unesli agenti turecké bezpečnosti při jeho cestě z řecké ambasády v Nairobi na letiště. A lidé před televizními obrazovkami se při pohledu na demonstranty ptají: Jsou to extremisté, teroristé, nebo bojovníci za svobodu svého národa?
Nežádoucí v Turecku i v USA
Odpověď není jednoduchá. Stačí nahlédnout do izraelského tisku, který se problému věnoval nebývalou měrou. Není divu. Právě ochranka izraelského konzulátu v Berlíně zastřelila tři Kurdy z davu, který přes policejní kordon pronikl na výsostné území zastupitelství. „Vítězství nad terorismem“ (myšleno zatčení Öcalana tureckými agenty) zní titulek redakčního komentáře v listu The Jerusalem Post z 19. února. „Nebezpečné známosti“ (myšleno izraelsko-turecké spojenectví) stojí v hlavičce názorového sloupku v témže čísle deníku. Co si z toho vybrat?Na postoji k Turecku kvůli jeho represím vůči tamním Kurdům se asi shodne celý demokratický svět. Mnohamilionová populace tureckých Kurdů není uznána ani za národnostní menšinu a teprve od roku 1991 smí vůbec používat svůj rodný jazyk. Složitější je to s postojem k Öcalanovi a jeho PKK. Poslední zpráva amerického ministerstva zahraničí „Patterns of Global Terrorism“…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
