Zlatý orel Garuda, který rozevírá svá křídla na indonéském státním znaku, drží v pařátech stuhu se starojavánským mottem „Bhinneka Tunggal Ika - Jednota v rozmanitosti“. Heslo, jehož původ sahá až do 15. století, vyjadřuje jednotu indonéského lidu i přes rozmanitost kultur a etnik asijské ostrovní říše. Vývoj v posledních měsících však přináší otázku, zda či jak dlouho ještě bude státní motto platit.Plný vizí se vydával na úvodní cestu po zemích jihovýchodní Asie novopečený indonéský prezident Abdurrahman Wahid. Před novináři pak na otázku možného referenda v provincii Aceh řekl: „Když jsme jej mohli udělat ve Východním Timoru, proč ne v Acehu.“ Ač se ministr zahraničí Alwi Sihab snažil uvést výrok na pravou míru, roznětka byla zapálena. Téměř vzápětí zažilo správní středisko provincie, Banda Aceh, největší demonstraci za nezávislost, jaká se kdy v Indonésii odehrála. Přichází snad na slova pesimistických proroků, kteří po referendu ve Východním Timoru upozorňovali na akutní hrozbu rozpadu celé země?
Brunej, či Afghánistán
Již tradičním centrem odboje a separatismu je nejzápadnější výspa země, sumatránská provincie Aceh. Zatímco jiné oblasti Indonésie relativně brzy podlehly holandské nadvládě, sever Sumatry vzdoroval až do druhé poloviny 19. století - ale i poté, vlastně až do příchodu japonských vojsk v roce 1942, trvaly boje povstaleckých skupin s Holanďany.Když se na sklonku války rodila samostatná Indonésie, stál Aceh v čele hnutí za…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 28 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
