Od sklonku letošního jara má před sebou Evropa skutečný prubířský kámen: vytvořit z rozvráceného Kosova demokratický, prosperující stát. Pokud se tento úkol podaří, může z něj vyjít Evropa značně sebevědomá a posílená k zvládnutí i tak zásadního kroku, jako je dlouhodobé evropské sjednocení. Pokud však Evropané na Kosově poli selžou, může to mít naopak pro kontinentální sebevědomí nepříjemné důsledky. Na jedné straně stojí etnicky vyčištěné Kosovo ovládané autoritativními politiky, na druhé snášenlivá, ekonomicky se rozvíjející země, tedy úspěch, který by dodal energii pro další rozšiřování evropského teritoria bezpečí a prosperity směrem na východ. Proto stojí za to sledovat, jak vypadá situace v kosovském protektorátu už dnes, tři měsíce od konce bojů.
Na plný plyn
Pákistánský policista s pistolí za pasem postává u jednoduchého stolku a natahuje ruku k popojíždějícím autům. Vždy letmo prohlédne podané pasy, mávne a stočí zrak k dalšímu vozu. Vedle dva jeho polští kolegové probírají zavazadlo jednomu z fronty čekajících pěšáků. Je slunné dopoledne druhého zářijového úterý na makedonsko-kosovském pomezí v Jankovici, zdaleka nejfrekventovanějším hraničním vstupu do Kosova. Do kosovského protektorátu se dnes návštěvník dostane jen po zemi. Prištinské letiště totiž nemá pro civilní provoz dost personálu a přijímá pouze vojenské speciály. K hladkému přechodu hranic stačí mít v pořádku cestovní dokumenty, vízum není zapotřebí. Dobrou polovinu fronty…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
