Místo myšlenek na letní dovolenou po upachtěných devíti měsících od nástupu k moci obcházejí ministry v kabinetu slovenského premiéra Mikuláše Dzurindy politické noční můry; země jako by se každé ráno probouzela do nového skandálu.Před několika týdny se v médiích objevila obvinění dvou premiérových spolupracovníků, kteří prý požadovali úplatky od zahraniční společnosti za pomoc při udělení licence na mobilní telefonní síť GSM 1800. Ministr dopravy a telekomunikací Gabriel Palacka vzápětí zrušil výběrové řízení a rozhodl, že nová frekvence bude přidělena dvěma operátorům na frekvenci GSM 900, firmám EuroTel a Globtel, což znamená menší konkurenci a pokračující dominantní vliv státu (obě společnosti kontrolují slovenské státní firmy).
Nafta nejsou lázně
Novináři se ještě nestačili zeptat premiéra, proč nechce odvolat Palacku, a již byla kauza GMS 1800 zcela zastíněna skandálem s Naftou Gbely, zřejmě nejznámějším případem „mečiarovské“ privatizace. Přední člen HZDS Vladimír Poór získal svého času Naftu od Fondu národního majetku (FNM) za zlomek její tržní ceny. Na rozdíl od jiných případů prověrek privatizace, kdy měl FNM volnou ruku a kdy se mu podařilo získat zpět akcie například piešťanských lázní (vlastněných Mečiarovými důvěrníky manželi Martinkovými) nebo lázní Sliač (vlastněných exministrem zdravotnictví za HZDS Soboněm), dostal fond od vlády v případě Nafty jiné politické zadání: po získání akcií vytvořit společný podnik se Slovenským…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
